30,5 cm moždíř vz.16
|
30,5cm moždíř vz.16
Zbraní největší mohutnosti a hlavně největšího účinku střely byly v československé armádě legendární moždíře vz.16 . Jeho počátky musíme hledat v roce 1912, kdy byl do výzbroje rakouského dělostřelectva zařazen 30,5 cm moždíř vz.11. Tato pozoruhodná zbraň způsobila opravdový převrat v dělostřelecké technice, neboť dosáhla nebývalé účinnosti a mobilnosti. Byla totiž od počátku konstruována pro motorickou přepravu. Moždíř rozložený do tří přepravních jednotek byl dopravován tahači vz.12 a dělo tak získalo mobilnost srovnatelnou s lehkým dělostřeleckým materiálem. Vynikající vlastnosti moždířů potvrdilo jejich nasazení v letech první světové války . Známý je zejména jejich podíl na dobývání belgických pevností a pozdější nasazení na italské frontě. V průběhu války plzeňští konstruktéři pracovali na dalším zdokonalení děla . Na základě koncepce moždíře vz.1911 byla navržena zbraň, která při mírném zvýšení hmotnosti dosahovala výrazného zvýšení výkonů. Především byl rozšířen odměr na plných 360 ° a zvýšen dostřel, až na 12 300 metrů. Podařilo se také zjednodušit přípravu děla k palbě a zvýšit rychlost střelby až na 7 ran za 11 minut, což byl u děla této ráže výkon vskutku unikátní. Přeprava byla zajišťována novými tahači Daimler vz.17. Do konce války bylo vyrobeno celkem 29 kusů moždíře vz.16 a dalších šestnáct kusů se v různém stupni rozpracovanosti nacházelo v Plzni. Již záhy po vzniku republiky bylo rozhodnuto o zavedení moždířů vz.16 do výzbroje vznikajícího těžkého dělostřelectva. V letech 1920 až 1921 obdržela armáda celkem 17 děl , které se staly výzbrojí těžkých dělostřeleckých pluků 303 ve Vysokém Mýtě a 305 v Českých Budějovicích.U těchto pluků tvořily moždíře výzbroj druhého oddílu. Jeho tři baterie čísel 4,5 a 6, měly po dvou moždířích vz.16 . K tažení dopravních jednotek se používaly tahače Škoda Z. Každá baterie měla sedm těchto vozidel . U dělostřeleckého pluku 305, po jeho přesídlení do Tábora počátkem třicátých let, nahradily traktory Škoda Z nové dělové tahače vz.29. Pro moždíře bylo také vyvinuto a zavedeno nové střelivo. Nejprve byl modernizován minový granát vz.15 na vzor 15/28. Ve druhé polovině třicátých let pak byl do výzbroje zařazen minový granát vz. 35 a nárazový granát vz.35. Uvažována byla i rekonstrukce podvozků dopravních jednotek. Železná kola měla být nahrazena koly se vzduchokomorovými obručemi. Tuto úpravu však provedli až Němci. Úloha moždířů vz.16 ve výzbroji armády, se ve třicátých letech stále zmenšovala a za mobilizace se již s jejich použitím prakticky nepočítalo. Po Mnichovu byly proto všechny moždíře vz.16 určeny k odprodeji a v únoru 1939, je spolu s dalším dělostřeleckým materiálem zakoupilo Německo. Moždíře spolu s municí a tahači vz.29, byly oceněny na částku bezmála 96 milionů korun, která samozřejmě nebyla nikdy uhrazena. V německé armádě byly moždíře zavedeny pod označením 30,5 cm mörser M 16 (t) a zúčastnily se všech tažení v Evropě. Významně se podílely například na dobývání Maginotovy linie, Sevastopolu a Leningradu. Po skončení války se část moždířů nacházela na opravách ve Škodovce a několik moždířů bylo nakrátko znovu zavedeno do výzbroje armády. Všechny byly bohužel sešrotovány a tak se na našem území nedochovala žádná zbraň tohoto typu. Moždíř vz.16 však můžeme vidět v italském Roveretu , Bukurešti nebo srbském Bělehradu.
Technický popis
30,5 cm moždíř je dělo s ocelovou hlavní, klínovým závěrem, kapalinovou brzdou, vzduchovým vratníkem, nezávislým zaměřovačem a vybavené nabíjecím zařízením.
Hlaveň je ocelová plášťová zhotovená prstencovou metodou.
Závěr je vodorovný klínový, s pojistkami a přepínačem pro mechanické odpalování.
Lafeta se skládá ze tří částí a sice z kolébky, kolébkového držáku a podstavce.
Ložiště je ocelové jednodílné .
Doprava je vyřešena rozložením moždíře do tří dopravních jednotek . Vůz hlavňový, lafetový a ložišťový. Všechny vozy byly vzájemně zaměnitelné.
Střelivo: 30,5 cm minový granát vz.. 15/28
30,5 cm minový granát vz.35
30,5 cm nárazový granát vz.35
Zdroj :
Dr Vladimír Kupka - Rakousko-uherský 30,5 cm moždíř Škoda,ATM 2007
Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918-1939
archiv autora
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie
