Jdi na obsah Jdi na menu
 


 
 
Československé dělostřelectvo
 
1918 - 1939 
 
 
Stručný nástin historie a vývoje organizace dělostřelectva
 
Bezprostředně po vzniku samostatného Československého státu začaly vznikat v rámci překotně budované armády i první dělostřelecké jednotky. Jejich základem se staly náhradní baterie lehkých dělostřeleckých pluků rakouské armády, kterých působilo na našem území 26. Tento proces byl nevyhnutelně poznamenám improvizací, způsobenou nedostatkem dělostřeleckého materiálu a vycvičeného mužstva. Většinou se jednalo o jednotlivé baterie, které byly okamžitě nasazovány do bojů doprovázejících vznik nové republiky. Prvními většími útvary dělostřelectva se staly dva pluky italských legií, které byly okamžitě po návratu do vlasti nasazeny na Slovensku. Situace se však začala pomalu zlepšovat a postupně docházelo k vzniku nových dělostřeleckých jednotek . V polovině roku 1919 došlo pod tlakem válečných událostí na Slovensku k první reorganizaci. Bylo přikročeno k redukci a přečíslování útvarů. Vznikly nové jednotky, především dva protiletadlové pluky, pluk polního jezdeckého dělostřelectva a tři oddíly minometů. Ani po reorganizaci se však stav jednotek a výzbroje příliš nezměnil. U většiny vojskových těles fungovalo pouze velitelství, několik baterií a náhradní baterie. Základem nové mírové organizace dělostřelectva byl položen Výnosem MNO o mírové organizaci dělostřelectva, který začal platit od 15. července 1920. Jednalo se především o ucelenou koncepci dělostřelectva, unifikaci útvarů a jejich přečíslování Dále byla stanovena dislokace, která měla být postupně uskutečňována. Dělostřelectvo se nadále dělilo na lehké, hrubé, těžké a speciální.Většina dělostřeleckých útvarů byla podřízena divizím a sloučena do polních dělostřeleckých brigád, které se skládaly z lehkého dělostřeleckého pluku, hrubého dělostřeleckého pluku a horského dělostřeleckého oddílu. Horské brigády byly doplněny horským dělostřeleckým plukem. Nově vzniklým velitelstvím zemského dělostřelectva při zemských vojenských velitelstvích byly podřízeny útvary těžkého dělostřelectva, pluky armádní dělostřelecké zálohy a speciální dělostřelecké útvary. Lehké dělostřelectvo bylo tvořeno dělostřeleckými pluky 1 – 12, lehkými pluky armádní zálohy 51 – 54 ,horskými dělostřeleckými pluky 201,202 ,205 a horskými dělostřeleckými oddíly 251 – 262. Hrubé dělostřelectvo se skládalo z hrubých dělostřeleckých pluků 101 – 112 a pluků armádní dělostřelecké zálohy 125 a 126. Těžké dělostřelectvo bylo organizováno ve dvou těžkých dělostřeleckých brigádách podřízených jako armádní záloha zemským vojenským velitelstvím. Tvořilo ho pět dělostřeleckých pluků čísel 301 – 305. Speciální dělostřelectvo tvořily především tři oddíly protiletadlového dělostřelectva od roku 1924 přetvořené v pluky, čísel 151 – 153. Zrušen byl pluk polního jezdeckého dělostřelectva. Reorganizace byla ukončena v průběhu roku 1922. Poté co byl v roce 1924 zrušen pluk minometů a horský dělostřelecký pluk 205 se toto organizační schéma nezměnilo až do počátku třicátých let. Roku 1932 vznikly tři jezdecké dělostřelecké oddíly 81 – 83, jako součást jezdeckých brigád a začalo postupné rušení horských dělostřeleckých oddílů. V následujícím roce zanikl pluk těžkého dělostřelectva 304. Nově byl utvořen pluk protiletadlového dělostřelectva 154 a dělostřelecký měřický pluk . V roce 1935 vznikl instrukční dělostřelecký pluk a byl postaven jezdecký dělostřelecký oddíl 84. Roku 1936 byl zřízen dělostřelecký oddíl 401 pro účely plynové obrany, který se následujícího roku změnil v pluk. Zásadní přelom v organizaci dělostřelectva představoval přechod na novou organizaci od ledna 1938. Zanikly polní dělostřelecké brigády a divizím zůstal nadále pouze lehký dělostřelecký pluk , zatímco hrubé dělostřelecké pluky byly podřízeny nově vzniklým sborům. Z důvodu nárůstu počtu divizí bylo nutné vytvořit nové lehké dělostřelecké pluky 13,14 a 15, které vznikly ze zrušených horských dělostřeleckých oddílů. Také horské dělostřelecké pluky se změnily na lehké dělostřelecké pluky. V polovině září došlo k vytvoření dvou nových lehkých dělostřeleckých pluků 18 a 19 pro vznikající vyšší jednotky a v tomto stavu vrcholného vzepjetí československé dělostřelectvo zastihla mobilizace.V jejím průběhu dokázala československá armáda postavit 80 dělostřeleckých pluků o 213. oddílech. To představovalo 583 baterií s více než 2200.děly, nepočítaje doprovodné dělostřelectvo a výzbroj opevnění. Osudný Mnichov pak již jen předznamenal jeho tragický konec vrcholící okupací a předáním dělostřeleckého materiálu Němcům.
Československé meziválečné dělostřelectvo bylo zcela oprávněně chloubou Československé armády. Patřilo k největším a nejmodernějším dělostřelectvům světa a jako jedno z mála na světě se mohlo chlubit tím, že je téměř bezvýhradně vyzbrojeno děly domácí konstrukce a výroby. Zde je nutné si připomenout, že je to také zásluha firmy Škoda Plzeň, která v té době patřila k největším a nejúspěšnějším zbrojovkám světa. Díky plzeňským konstruktérům a dělníkům byla vždy Československá armáda vyzbrojena materiálem světové úrovně.
 
Zjednodušený nástin organizace
  dělostřeleckých jednotek
 ( Stav mírové organizace v polovině září 1938. )
 
Lehké dělostřelecké pluky označené čísly 1 – 12, byly složeny ze tří oddílů po třech bateriích. Stejně byly organizovány i Dělostřelecké pluky 13 a 15 nově postavené v roce 1938. Pluky číslo 14, 18, 19, sestávaly pouze ze dvou oddílů. První oddíl byl vyzbrojen kanony, druhý a třetí oddíl houfnicemi. Dělostřelecké pluky armádní zálohy 51 – 54 měly po jednom oddílu kanonů a jednom oddílu houfnic a byly motorizovány. Dělostřelecký pluk 201 se skládal z oddílu horských kanonů a dvou oddílů horských houfnic . Pluk 202 měl první oddíl vyzbrojen horskými kanony a druhý a třetí oddíl lehkými houfnicemi. Hrubé dělostřelecké pluky 101 – 112 , 125 a 126 byly složeny ze dvou oddílů hrubých houfnic. U pluků 105, 107 a 109 byl postaven motorizovaný třetí oddíl, vybavený hrubými kanony. Těžké dělostřelectvo bylo plně motorizováno. Dělostřelecký pluk 301 měl ve výzbroji těžké kanony a byl složen pouze ze tří baterií.. Pluky 303 a 304 disponovaly dvěma oddíly těžkých houfnic. Těžký dělostřelecký pluk 305 byl složen ze dvou oddílů moždířů. Pluky protiletadlového dělostřelectva 151 – 154 byly úplně motorizovány. Skládaly se ze   čtyř až pěti oddílů protiletadlových děl a oddílu světlometů.. Jezdecké dělostřelecké oddíly 81- 84 měly po dvou bateriích lehkých kanonů a dvou bateriích motorizovaných houfnic.
                    
 
 
 
 
Prameny :

Jiří Fiedler , Václav Sluka

Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1939

Jiří Janoušek 

Československé dělostřelectvo 1918 - 1939

Vladimír Karlický              

Československé dělostřelecké zbraně        

Rudolf Sander                                                                        

Organizační a dislokační vývoj československé armády 1918 - 1939