2 cm kanon Becker
2 cm kanon Becker ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha. 2 cm kanon BECKER Rozvoj nových bojových prostředků v posledních letech velké války nutil velení bojujících armád hledat adekvátní odpověď. Zdokonalení letadel a především zrod nové zbraně - tanku, si vyžadoval i zavedení nových zbraní. Jedněmi z nejperspektivnějších se ukázaly velkorážové kulomety a malorážové kanony. Jejich vývoj byl iniciován především v Německu, které bylo novými druhy zbraní nejvíce ohroženo. Majitel ocelárny v Krefeldu, talentovaný technik a konstruktér Reinhold Becker vyvinul a nabídl německé vojenské správě kanon v ráži 20 milimetrů, který fungoval na principu neuzamčeného závěru s předzápalem. Toto konstrukční řešení umožnilo snížit hmotnost zbraně a především odlehčit lafetaci tak, aby kanon mohl být umístěn i v letounech. Významné bylo i použití automatiky a tím i vysoká dosahovaná kadence. Zbraň prošla přísnými zkouškami v císařské armádě, a přestože vykazovala ještě řadu nedostatků, byla zahájena její sériová výroba. V letadlech bylo použito pokusně pouze několik kanonů a převážná část zbraní našla uplatnění ve výzbroji pěších jednotek. Zde se potvrdila účinnost kanonů v boji proti vzdušným cílům a především proti tankům. Většímu rozšíření děla zabránilo zhroucení Německa a do konce války se podařilo vyrobit pouze asi 200 těchto malorážových děl. Pro kanony označované podle svého konstruktéra jako 2 cm kanony Becker, nebylo v minimalizované Německé armádě místo a děla byla nabídnuta zahraničním zájemcům. Velení vznikající československé armády prozíravě rozpoznalo možnosti nové zbraně, a přestože kanony zatím trpěly řadou dětských nemocí, rozhodlo se zakoupit 47 kanonů a příslušnou munici. Předpokládalo se, že zbraně poslouží k obraně pěchotních jednotek proti letadlům. Neuspokojivě však byla vyřešena lafetace kanonu a vojenská správa musela obtížně hledat řešení tohoto problému. V roce 1920 byla brněnská Zbrojovka pověřena konstrukcí nové lafety, ale bohužel se její vývoj nepodařilo nikdy dokončit. Kanony byly uloženy ve skladech a armáda si s nimi tak trochu nevěděla rady. Nakonec bylo několik kusů těchto malorážových děl v improvizované lafetaci přiděleno pobřežním četám mostního praporu v Bratislavě. Ještě v březnu 1939 se ve výzbroji československé armády nacházelo 29 kanonů Becker. Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918 - 1939
Vladimí Karlický - Československé dělostřelecké zbraně
VHA Praha - Fond MNO HŠ
SOA Plzeň - Fond Škoda
archiv autora
|