10 cm houfnice vz.38 ( zbraň Y)
|
10 cm pevnostní houfnice vz.38
( zbraň Y )
Již krátce po té, co bylo rozhodnuto o budování pohraničních opevnění, došlo na poradě mezi zástupci armády, VTLÚ a konstruktéry Škodovky ke stanovení základní požadavků na dělostřeleckou výzbroj pevnostních objektů. Nejtěžším pevnostním dělem se měla stát houfnice ráže 10 cm o dostřelu 12 kilometrů, opatřená automatickým závěrem a schopná i boje s obrněnými cíli. Vývoj zbraně začal současně s vývojem pevnostního 7,65 kanonu. Aby byl vývoj zbraní urychlen, byla za základ konstrukce vzata právě zaváděná lehká houfnice vz.30, z níž byla použita hlaveň. Škodovka postupně předložila MNO několik projektů, ale teprve s řešením lafety předloženým v srpnu 1935, projevili vojáci spokojenost a objednali prototyp. Ten měl být vyzkoušen v průběhu roku 1936 a ihned měla být zahájena sériová výroba. Definitivní řešení děla a jeho uložení v kasematě si však vyžádalo mnoho úprav. Dřevěný model zbraně byl připraven až v květnu 1936 a na jeho základě došlo k zahájení výroby prototypu. Po jeho dokončení v létě 1937 byla zbraň označovaná ve firemní dokumentaci F 3 předána armádě k provedení zkušebních střeleb. Ty probíhaly od října na střelnici v Hlbokém, kde byl pro zkoušky pevnostních zbraní vybudován zvláštní objekt, aby mohla být vyzkoušena i lafetace. Výsledky zkoušek však nedopadly tak jak si vojáci představovali a potvrdilo se, že vývoj těžkých pevnostních zbraní si vyžádá více času a úsilí. Bylo proto potřeba opravit původní harmonogram, který počítal s dodávkami prvních houfnic již v květnu 1938. Aby se práce co nejvíce urychlily, MNO upustilo od zavedení 7,65 cm kanonu ( zbraně X) a pozornost konstruktérů a techniků se mohla plně obrátit k houfnici, jíž ŘOP přidělilo krycí označení zbraň Y. Práce na úpravách zbraně proběhly velmi rychle a prototyp byl na jaře 1938 připraven k novému kolu zkoušek. Ty již proběhly bez vážnějších závad a MNO vydalo urychleně zmocnění k výrobě zbraně.
27. července 1938 bylo dělo oficiálně přijato do výzbroje armády pod označením 10 cm houfnice vz.38 a byla vystavena objednávka znějící na 87 houfnic včetně střílen, výstroje a potřebné munice. Přesto že výroba byla již připravena, dodávky prvních houfnic by se mohly uskutečnit až v prosinci 1938. V době největšího ohrožení republiky se podařilo do dokončených dělostřeleckých srubů namontovat pouze střílny a houfnice byly provizorně nahrazeny 7,5 cm horskými kanony.
V říjnu byla objednávka snížena na 15 kusů, které přebíral na jaře 1939 až Wehrmacht. Ani ten však po celou válku houfnice nepoužil ,protože pro ně neměl vhodný objekt. Tato pozoruhodná zbraň, která patřila k tomu nejlepšímu pevnostnímu dělostřeleckému materiálu který byl vyráběn, tak bohužel, nebo spíše bohudík ,nenalezla nikde uplatnění. Žádná houfnice vz.38 se bohužel do našich časů nedochovala a můžeme pouze obdivovat dokončené dělostřelecké sruby, jejichž výzbroj měly tvořit.
Technický popis
10 cm houfnice vz.38 je speciální pevnostní zbraň, jejíž hlaveň je ukryta zcela ve střelecké místnosti. Skládá se z rámu střílny, lafety, hlavně a odpadu nábojnic.
Hlaveň : je vytvořena z autofretovaným pláště a košile.
Závěr : je klínový, vertikální, opatřený poloautomatikou se všemi obvyklými pojistkami.
Lafeta : spočívá na lafetovém rámu, který je pevně spojen s podlahou střelecké místnosti a není spojena se střílnou. Součástí lafety jsou podia pro obsluhu.
Střílna : se skládá z dvoudílného rámu a čelního pancéře s těsnící koulí.
Zdroj:
Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918 - 1939
Vladimír Karlický - Československé dělostřelecké zbraně
Lubomír Aron a kol. - Československé opevnění 1935 - 1938
Ota Holub - Zrazené pevnosti
SOA Plzeň, Fond GŘ- TD
Archiv autora
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie
