9 cm kanon vz.1875/96
|
9 cm polní kanon vz.1875/96
Tento polní kanon, který tvořil v poslední čtvrtině devatenáctého a prvních letech dvacátého století jádro výzbroje rakouského dělostřelectva, do námi sledovaného období zdánlivě nepatří. V roce 1918 se jednalo o beznadějně zastaralý dělostřelecký materiál, který byl používán pouze k výcviku. Přesto má toto dělo pevné místo v historii československého dělostřelectva. Jedna baterie těchto děl se totiž stala první dělostřeleckou jednotkou právě se rodícího státu. 31. října 1918 se na Pražském hradě začal formovat 1 čs. dělostřelecký pluk. Jeho výzbrojí se stala čtveřice 9 cm kanonů vz.1875/96. Ty byly slavnostně, za velké pozornosti veřejnosti převezeny z Vršovických kasáren na Hradčany. Děla byla umístěna na prvním hradním nádvoří. Mužstvo a důstojníci byli ubytovaní přímo na hradě, třicet dva koní našlo místo v hradních stájích. Baterie označená číslem 1 činila intenzivní přípravy k nasazení na Slovensku. Pro tento úkol však byla přezbrojena kanony vz.17, které urychleně dodala Škodovka. Kanony vz.1875/96 potom ještě nějaký čas sloužily k výcviku a nakonec skončily ve skladech. Zřejmě byly brzy vyřazeny, protože se neobjevují ani ve výkazech dělostřeleckého materiálu z počátku dvacátých let.
Technický popis
9 cm polní kanon vz.1875 byl prvním, vskutku moderním dělem ve výzbroji rakouské armády. Kanon vyráběný ve státním arsenálu ve Vídni, byl vybaven hlavní z kujného bronzu. Ten svými vlastnostmi překonával ocel a jeho výrobní postup byl státním tajemstvím. Jako první rakouské dělo dostal klínový závěr. Po úpravách na vzor 1896 byla také modernizována lafeta, která svým odpruženým rydlem částečně tlumila zpětný ráz. Kanony používaly granáty, šrapnely a kartáče.
|
Fotografie
