8 cm lehký kanon vz.17

Po dlouhých a náročných zkouškách byl v roce 1917 nový kanon  zaveden do výzbroje armády pod názvem 8 cm feldkanone M 17 a byla urychleně zorganizována jeho sériová výroba. Do konce roku Škodovka stihla vyrobit pouze 18 kusů, ale v roce 1918 bylo již  vyrobeno 348 hlavní a 342 lafet . Rakousko-uherská armáda tak získala moderní a účinnou zbraň, která se plně vyrovnala zbraním protivníků a mohla úspěšně  plnit všechny úkoly kladené na lehké kanony. Často bývá kritizován jeho  malý dostřel, ale v době zavedení tohoto děla do výzbroje byl vyšší nebo srovnatelný s kanony všech bojujících armád a významněji ho překonával pouze francouzský kanon vzor 1897. Kanony vzor 17 byly úspěšně nasazeny v posledním roce války především na italském bojišti a přes krátkost válečného nasazení si rychle získaly oblibu dělostřelců a oprávněný respekt u protivníků. Porážkou a rozpadem Rakouska – Uherska nastává nová kapitola v historii kanonu vz 17. Pod tlakem nutnosti ozbrojenou mocí zajisti hranice nového státu, vyzývá již 11. listopadu 1918 Národní výbor v Praze   Škodovy závody, aby pokračovaly ve výrobě válečného materiálu . Protože v továrně byla dohotovena série kanonů vz. 17 mohla být čtyři tato děla již 12. listopadu odevzdána Dělostřeleckému pluku 3, který s nimi odchází na Slovesko a kanon vz. 17 se tak stává první nově dodanou zbraní vznikající československé armádě. Brzy následovala dodávka zbytku rozpracované série a  na počátku roku 1919 přichází od vznikajícího MNO velká objednávka na 114 kusů 8 cm kanonů vz 17. Další objednávka přichází v roce 1920 a celkem bylo pro naši armádu dodáno 267 kusů tohoto kanonu. Poslední objednávka na 41 kusů kanonů byla zadána v roce 1937 a splněna do konce roku. Kanony vz. 17 se zúčastnily všech konfliktů provázející vznik samostatného státu a nejvýrazněji se podílely na obsazování Slovenska na počátku roku 1919 a na bojích s maďarskými bolševiky v červnu téhož roku.Již v roce 1919 bylo přikročeno k úpravám konstrukce kanonu. Byly nahrazeny součástky z nekvalitních válečných materiálů a bylo provedeno několik drobných zlepšení. Větších úprav doznala především munice, neboť byla vyvinuto nové střelivo  označené jako vzor 19. Byla to vůbec první poválečná konstrukce dělového střeliva ve Škodovce. V souvislosti s úpravami houfnice vz. 14 na vzor 14/19 bylo uvažováno i o úpravě kanonu vzor 17. Nebyla však realizována ani předpokládaná výměna hlavní. Ještě roku 1937 dodáno 41 nově vyrobených kanonů, což nelze vysvětlit pouze potřebou jednotnosti výzbroje po zvýšení počtu dělostřeleckých pluků. Musíme si také uvědomit, že kanony vzor 17, byly až do zavedení PTK vz. 34, jedinou účinnou protitankovou zbraní Československé armády. S rostoucími počty tanků v německé armádě, bylo nutné řešit protitankovou obranu u divizí. 8 cm kanony vz. 17, i když nebyly speciálním protitankovým dělem, vyhovovaly potřebám protitankové obrany lépe, než nové kanony vz.30. V roce 1938 tvořily kanony vz.17 nejpočetnější složku výzbroje lehkých kanonových baterií a plně se vyrovnaly kanonům všech potenciálních protivníků.  

                         Technický popis

8 cm lehký kanon vz. 17 systému Škoda je dělo se skluznou hlavní, klínovým závěrem, kapalinovou brzdou, zpruhovým vratníkem a lafetovým štítem . Dělo má nezávislý zaměřovač, samočinný zákluzový rozvod a vyvažovače.

Hlaveň :   Je ocelová a skládá se z duše, pláště a čelisťových nátrubků. Uvnitř hlavně je hladká nábojní    komora, kuželový přechod a vinutá část s 30. lichoběžníkovými rýhami se stálým pravotočivým závitem.
                     

 Závěr :    vodorovný ,klínový se čtyřmi pojistkami.             

 Lafeta:   je ocelová chobotová a skládá se z vrchní a spodní lafety. Součástí vrchní lafety je kolébka s kapalinovou brzdou, zpruhovým vratníkem a zákluzovým rozvodem, vyvažovač a náměrové, odměrové                 řididlo. Štít s přilbou je doplněn lafetovými stupátky pro přepravu obsluhy. Chobot je ukončen rydlem a tučkou.  Kola vz.14 jsou 130 cm dřevěná paprsková s 80 mm širokými obručemi.

 Miřidla :  jsou tvořena 8 cm zaměřovačem vz.17 a dělovým dalekohledem vz. 8/14.

 Obsluha:   se skládá  z dělovoda, který je jejím velitelem, miřiče, jež  je jeho zástupcem a velitelem dělového povozu , časovače, který je velitelem muničního povozu, střelce, pomocníka , nabíječe a podavače.

Nepřímou obsluhu tvoří pomocné družstvo, které je tvořeno především jízdnými starajícími se o koně.

 Doprava:  se děje nakolesněním na kolesnu vz. 5/19, čímž vzniká dělový povoz, do kterého zapřaháme šestispřeží. Hlomozna tvořící spolu s kolesnou vz. 5/19 muniční povoz je rovněž tažena šestispřežím.

 Střelivo:dopravuje se především  v hlomozně 60 kusů a v obou kolesnách po 33 kusech

V kanonech  vz.17 mohlo  být používáno i střelivo pro kanon 5/8, ale pouze s dvěma náplněmi vz 17.

                                       Starší vzory

                         8 cm ostrý minový granát vz. 19/19n

                         8 cm ostrý g-šrapnel vz.19/19n

                        8 cm nábojka vz.17 se zápalkovým šroubem vz. 11/15. Nábojky obsahují tři náplně.

                                         Nové vzory

                         8 cm ostrý nárazový granát vz.  30/17

                         8 cm ostrý časovací granát vz. 30/ 17

                         8 cm ostrý šrapnel vz. 35/17

                         8 cm nábojky vz.17/30  obsahují dvě náplně vz.30 uložené v nábojce vz. 17

Prameny a literatura:

Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918 - 1939

Vladimír Karlický - Československé dělostřelecké zbraně

VHA Praha, fond MNO DZO

SOa Plzeň, archiv Škoda, fond GŘ-TD