KPÚV vz.34
|
KPÚV vz.34 ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha 3,7 cm kanon proti útočné vozbě vz.34
( KPÚV vz.34)
Tím jak se zdokonalovala tanková technika a narůstal její význam, byly postaveny všechny armády před otázku účinné protitankové obrany. I československá armáda řešila tento problém a na počátku roku 1933 vypsalo MNO specifikace pro vývoj protitankového kanonu.
Konstruktéři plzeňské Škodovky se mohli opírat o bohaté zkušenosti s malorážovými děly, jejichž vývoj probíhal ve Škodovce od poloviny dvacátých let. Práce proto pokračovaly velmi rychlým tempem a v červnu 1934 dodaly Škodovy závody k vojskovým zkouškám tři prototypy kanonů s firemním označením A3. Zbraň splňovala všechny hlavní požadavky zadání a po náročných zkouškách bylo rozhodnuto o zavedení tohoto děla do výzbroje armády, pod označením KPÚV vz.34. Kanon dosahoval velmi dobrých výkonů. Na vzdálenost 550 metrů dokázal probít pancíř o síle 30 milimetrů. Poloautomatický závěr umožňoval vést palbu rychlostí 23 ran v minutě a bylo možné vést účinnou palbu i na cíle pohybující se rychlostí 40 kilometrů v hodině. Okamžitě byla zahájena příprava sériové výroby a v roce 1936 se první kanony dostaly k útvarům. Zbrań byla vyráběna ve třech základních verzích označených P ,J a M.
Kanony v provedení P, určené pro roty doprovodných zbraní pěších pluků, měly dřevěná loukoťová kola s ocelovými obručemi a skládací lafetová ramena. Typ s označením J, určený pro jezdectvo, se dodával s jezdeckou károu, sloužící jako kolesna. Kvůli stabilitě při překonávání překážek neměl sklopná ramena lafety. Varianta označovaná M, dodávaná pro potřeby motorizovaných jednotek , měla lafetu stejného provedení jako typ P, ale dřevěná kola byla tak, jako u provedení J opatřena gumovými obručemi. Celkem bylo vyrobeno 160 kusů verze P, 22 kanonů modelu J a pouhých 14 děl v provedení M.. V době kdy nabíhala sériová výroba KPÚV vz.34, byla také řešena výzbroj nových lehkých tanků LT vz.34. Škodovka rychle upravila svůj typ A3 pro použití v obrněných vozidlech a tak se kanon vz.34 UV stal dělovou výzbrojí tanků vz.34 i nových lehkých tanků vz.35. V průběhu roku 1937 byla výroba KPÚV vzor 34 ukončena ve prospěch zdokonalené zbraně , která byla přijata do výzbroje pod označením KPÚV vz.37.
Kanony vz.34 byly dobrými zbraněmi světové úrovně, ale vývoj tankové techniky pokračoval takovým tempem, že již záhy po svém zavedení nestačily spolehlivě na pancéře nových nepřátelských tanků. Jejich význam pro československou armádu spočívá především v tom, že posloužily k vypracování metodiky protitankového boje a pomohly vycvičit stovky vojáků v obsluze nového druhu techniky.
Technický popis KPÚV vz.34 je dělo se skluznou hlavní, poloautomatickým závěrem,kapalinovou brzdou, zpruhovým vratníkem, dvouramennou rozevírací lafetou se štítem a závislým zaměřovačem.línový opatřený poloautomatikou. Lafeta se skládá z vrchní a spodní lafety . Součástí vrchní lafety je kolébka s náměrovým a odměrovým řididlem. Je na ní upevněn i lafetový štít. Spodní lafetu dělíme dále na přední lafetu a zadní lafetu. Přední lafeta se skládá z pivotového nosiče a nápravy, zadní lafetu tvoří lafetová ramena. Miřidla jsou tvořena závislým vačkovým zaměřovačem s dalekohledem.
Doprava děla byla zajišťována jedním koněm zapřaženým ve vidlicové oji u pěchoty, dvojicí koní s dělem nakolesněným na jezdeckou káru u jezdectva nebo v závěsu ze motorovým vozidlem. ( pouze v provedení J a M )
Střelivo: 3,7 cm ostrý nárazový granátový náboj vz.34
3,7 cm ostrý pancéřový náboj vz.34
Zdroj :
Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918-1939
Vladimír Karlický - Československé dělostřelecké zbraně. VHA Praha Fond - Předpisy Čs a Slov. - Předpis D XI 1a
Pa Škoda Plzeň - Zatímní dělostřelecká nauka
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie
