4,7 KPÚV vz.38
|
4,7 cm kanon proti útočné vozbě vz.38
( KPÚV vz.38 )
Souběžně s vývojem protitankových kanonů v ráži 37 mm, probíhal ve Škodovce i vývoj kanonů stejného určení, ale větší ráže. Pro vyzbrojení těžkých objektů pohraničního opevnění plzeňští konstruktéři navrhli vynikající kanon v ráži 4,7 cm. Na základě tohoto děla, které bylo spěšně zavedeno do výzbroje armády pod označením 4 cm kanon vz.36, vznikl projekt nového protitankového kanonu, označovaného A5. Zbraň dosahovala vynikajících výkonů. Na 1500 metrů prorážel panceřový granát spolehlivě pancéř o síle 32 mm a v tisíci metrech dokonce 55 milimetrů silný. Tak jako u kanonů vz.37 byly připraveny tři varianty. Zbraně s označením P, určené pro pěchotu, měly dřevěná loukoťová kola. Kanony pro jezdectvo, označené J, byly vybaveny diskovými koly s pneumatikami a lafetová ramena nebyla sklopná. Verze M určená pro motorizované jednotky byla shodná s provedením P, ale měla disková kola s pneumatikami.
Kanon byl roce 1938 podroben přísným vojenským zkouškám, ve kterých obstál na výtečnou a pod označením KPÚV vz 38 ho armáda přijala do své výzbroje. Sériová výroba zbraně však z důvodu vytížení výrobních kapacit měla začít až v roce 1939. Československá armáda proto tato děla, přestože byla oficiálně zavedena do výzbroje, neměla šanci použít a první kanony přebírali až okupanti. Němci okamžitě zařazovali děla k útvarům, neboť tak výkonnou protitankovou zbraň zatím neměli. Nařídili proto také pokračování výroby, která probíhala až do roku 1942. Celkem bylo Wehrmachtu dodáno téměř 600 kanonů a dalších 300 kusů Škodovka vyrobila pro Jugoslávii. Kanony vz.38 ( t ), jak je označovali Němci, posloužily i k vyzbrojení obrněných vozidel . Kanon vz.38 byl umístěn na upraveném podvozku tanku PzI. Těchto stíhačů tanků, označených Panzerjäger I., vyrobil závod ALKET celkem 202 kusů. Podobně bylo upraveno také 174 francouzských tanků Renault R35. Wehrmacht svých kanonů používal na všech bojištích a do zavedení 5 cm Pak vz 38 roku 1940, byly jeho nejlepším protitankovým dělem. Po roce 1945 zůstalo na našem území několik KPÚV vz.38, které se nakrátko objevily ve výzbroji armády.
Technický popis
4,7 KPÚV vz.38 je dělo se skluznou hlavní, závěrovou poloautomatikou, hydrauliskou brzdou, zpruhovým vratníkem a dvouramennou rozevírací lafetou.
Hlaveň je monoblokoková ,autofretovaná, s úsťovou brzdou.
Závěr je vertikální,klínový opatřený poloautomatikou.
Lafeta se skládá z vrchní a spodní lafety. Součástí vrchní lafety je kolébka s náměrovým a odměrovým řididlem.Je na ní upevněn lafetový štít. Spodní lafetu dále dělíme na přední lafetu a zadní lafetu. Přední lafeta se skládá z pivotového nosiče a nápravy, zadní lafetu tvoří rozevírací lafetová ramena.
Doprava děla byla zajišťována dvojicí koní v tandemu u pěchoty, čtveřicí koní s nakolesněným dělem u jezdectva, nebo motorovým vozidlem.( pouze v provedení J a M)
Střelivo: 4,7 cm ostrý panceřový granátový náboj
4,7 cm ostrý nárazový granátový náboj
Zdroj:
Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918 -1939
Vladimír Karlický - Československé dělostřelecké zbraně
Pa Škoda Plzeň
archiv autora
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie
