15 cm hrubá houfnice vz 25
|
15cm hrubá houfnice vz.25
V první polovině dvacátých let tvořily jádro výzbroje československého hrubého dělostřelectva osvědčené houfnice vz.14/16. Jednalo se o výborné zbraně, ale po vyhodnocení válečných zkušeností bylo zřejmé, že přestává vyhovovat jejich dostřel. Škodovka začala na modernizaci pracovat již v roce 1920 . Nejvýraznější výsledky slibovalo prodloužení hlavně děla, podobně jako byly modernizovány lehké houfnice vz.14. V roce 1922 byla nastřelena nová hlaveň umístěná v zesílené lafetě vzoru 14/16. Toto řešení se ale příliš neosvědčilo. Dostřel se sice zvětšil o 3500 metrů, avšak dělo označované jako vzor 14/20 trpělo řadou nedostatků. Proto byla vyrobena nová hlaveň s progresivním závitem a navržena i nová zesílená lafeta. Konstruktéři byli omezeni požadavkem armády na přepravu hippotrakcí a dělo bylo nutno dopravovat rozložené ve dvou jednotkách. Proto byla také znovu zvolena skříňová lafeta. Aby byla udržena pohyblivost houfnic, bylo nutné snížit hmotnost obou dopravních jednotek odlehčením kolesen a snížením počtu přepravovaného mužstva. Nová zbraň byla podrobena přísným zkouškám, v nichž plně obstála a na počátku roku 1925 byla zavedena do výzbroje armády pod označení 15 cm hrubá houfnice vz.25. Ještě do konce roku se podařilo vyrobit prvních 49 kusů a celkem armáda obdržela 340 děl tohoto vzoru. Poslední děla dodala Škodovka až v průběhu roku 1935. Houfnic bylo použito k doplnění výzbroje hrubých dělostřeleckých pluků 101 až 112, v nichž tvořily výzbroj druhého oddílu a přezbrojení prvních oddílů pluků 125 a 126. Jednalo se o zbraně spolehlivé a účinné, bohužel díky zvolené koncepci lafety nebylo možné k jejich přepravě použít mototrakce. To bylo nepříjemné zvláště po přeřazení hrubých pluků od divizí ke vznikajícím zborům, u nichž byla obzvláště důležitá pohyblivost. Vyvrcholením služby houfnic vz.25 byla mobilizace v září 1938. Vysoce byla hodnocena jejich robusnost a spolehlivost. Ve srovnání s německou těžkou houfnicí vz.18, která by byla jejich nejnebezpečnějším nepřítelem, sice houfnice vz.25 dosahovala o 1500 metrů menšího dostřelu, plně to však bylo vyváženo pohyblivostí našich děl,. Nepřátelská zbraň byla totiž o 2000 kg těžší a z velké části rovněž dopravovaná hippotrakcí. Po rozpadu Československa zůstalo na Slovensku 113 houfnic a zbytek získali nacisté. Slováci své zbraně příliš nepoužívali a většina z nich se nakonec stala kořistí Němců. Ti, dobře si vědomi kvalit našich děl, rádi zařadili houfnice, označované jako 15 cm schwere Feldhaubitze 25(t), do své výzbroje . Ještě v březnu 1945 bylo ve výzbroji Wehrmachtu 69 houfnic . Po válce bylo několik houfnic vz.25 nakrátko zařazeno do výzbroje obnovené československé armády.
Technický popis
15 cm hrubá houfnice vz.15 je dělo se skluznou hlavní, vodorovným klínovým závěrem, kapalinovou brzdou, vzduchovým vratníkem, lafetovým štítem, zpruhovými vyvažovači a nezávislým zaměřovačem.
Hlaveň je ocelová, plášťové konstrukce. Závěr vodorovný klínový systému Škoda.
Lafeta je ocelová, skříňové konstrukce. Skládá se z vrchní a spodní lafety a je opatřena lafetovým štítem. Kola jsou dřevěná paprsková.
Miřidla jsou tvořena dělovým zaměřovačem vz.25 a dělovým dalekohledem vz.8/14
Střelivo: 15 cm ostrý granát vz.25
15 cm ostrý časovací granát vz.25
15 cm ostrá nábojka vz.25 se zápalkovým šroubem vz.11/15
Zdroj: Jiří Janoušek - Československé dělostřelectvo 1918 - 1939
VHA Praha - D - IV - 12 Hrubou houfnici vz.25 můžeme obdivovat ve VTM Lešany.
Vystavená zbraň má číslo 165, tovární číslo hlavně je 15161 E.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie
