Jdi na obsah Jdi na menu
 


10,5 cm hrubý kanon Schneider vz.13

 

 

 

 

Obrazek

 

10,5 cm hrubý kanon vz.13 Schneider

 
Tato pozoruhodná, pro historii československého dělostřelectva však nepříliš významná zbraň, vznikla v předvečer první světové války. Kanon byl zaveden po rozsáhlých zkouškách probíhajících od roku 1912, v rámci programu modernizace středního dělostřelectva. Jednalo se o velmi moderní konstrukci, vyznačující se několika významnými novinkami. Například hlaveń bylo pro přepravu možno posunout nazad, případně mohla být z kolébky jednoduše vyjmuta a přepravována odděleně. Nová byla i konstrukce brzdovratného zařízení a závěru. Kanon byl zaveden pod označením 105 mm kanon M 1913 TR Zkratka TR ( á tir rapide ) označuje, že se jedná o zbraň rychlopalnou. První děla tohoto typu se objevila u útvarů v průběhu roku 1915 a do konce války bylo vyrobeno více než 1300 kusů. Kanon se stal spolu s houfnicemi vz.15 a 17 jádrem francouzského středního dělostřelectva. Po skončení války se toto dělo stalo výzbrojí řady evropských armád, k nimž patřila i mladá Československá republika. V rámci nechvalně známé objednávky výzbroje francouzskou vojenskou misí z června 1919, bylo dodáno i třináct kusů kanonů vz.13. Ty měly sloužit k vyzbrojení sboru generála Podhájského, který měl zvrátit nepříznivou situaci na slovenském bojišti. Přišly však příliš pozdě, jednalo se o materiál již použitý a ve špatném stavu. Některá děla měla údajně vystřeleno až 7000 ran a řadu problémů způsobovala i nekvalitní munice. Kanony byly nakonec přiděleny prvnímu oddílu dělostřeleckého pluku 125, který byl jako součást druhé těžké dělostřelecké brigády, armádní dělostřeleckou zálohou. V jeho třech bateriích bylo zařazeno celkem dvanáct kusů kanonů. Přesto, že tato zbraň patřila k dobrému světovému průměru a ve francouzské armádě tvořila až do jejího zhroucení v roce 1940 základní výzbroj středních kanonových baterií, u našich dělostřelců se netěšila oblibě. Jednalo se totiž o zbraň představující v našem dělostřelectvu cizorodý prvek . Kanony byly proto již počátkem třicátých let z výzbroje vyřazeny a nahrazeny houfnicemi.
 

Technický popis

 
10,5 cm hrubý kanon vz.13 je dělo s ocelovou plášťovou hlavní ukončenou šroubovým závěrem. Kanon má kapalinovou brzdu , vzduchový vratník, lafetový štít a nezávislý bubínkový zaměřovač.
 
Hlaveň je ocelová plášťové konstrukce.
 
Závěr je šroubový přibližně centrický.
 
Lafeta ocelová chobotová s lafetovým štítem.
 
Miřidla jsou tvořena nezávislým bubínkovým zaměřovačem vz.13 a dělovým dalekohledem vz.8/14.
 
Střelivo :   105 mm ocelový granát vz.13
 
               105 mm šrapnel vz.13
 
Zdroj: Jiří Janoušek  -  Československé dělostřelectvo 1918-1939
 

Tabulka technických údajů

Ráže děla

mm

      105

Hmotnost děla

kg

    2350

Hmotnost hlavně

kg

     850

Hmotnost závěru

kg

      41

Délka hlavně

mm

   2987

Délka hlavně 

ráží

      28,4

Palná výška

mm

   1220

Náměr

stupňů

0 až + 37

Odměr

stupňů

        6

Dostřel

m

 12700

Hmotnost střely

kg

     15,7

Úsťová rychlost

m/s

   570

Rychlost palby

ran/min

      4

Obsluha

mužů

      8

 
 
  

 

 

 

 

 

Fotografie