Dělový automobil vz.29
( Tatra T 29)
Když armáda koncem dvacátých let vyhlásila soutěž na nový nákladní automobil, pro motorizaci pluků armádní dělostřelecké zálohy, stal se jejím přesvědčivým vítězem typ T24 Sp1 automobilky Tatra. Toto vozidlo, které vycházelo konstrukčně z nákladního automobilu T 23, patřilo k zakladatelům skvělé pověsti těžkých terénních automobilů Tatra. Bezrámová konstrukce s centrální nosnou troubou a výkyvnými nápravami, umožňovala tehdy bezkonkurenční pohyblivost v obtížném terénu i s plným zatížením 6 tun. V roce 1929 armáda převzala prototyp, pod označením Dělový automobil vz.29. V následujícím roce pak byly Tatrou dodány čtyři kusy automobilů a přiděleny ke zkouškám dělostřeleckému pluku 51. Vojáci si vyžádali provedení některých úprav a do nabíhající sériové výroby zasáhla nepříznivě i hospodářská krize. První automobily proto vojenská správa převzala až v prosinci 1934 a celá zakázka byla dohotovena až v dubnu 1935. Armádě bylo ve třech dodávkách předáno celkem 90 kusů vozidel, která dostala nové tovární označení T 29. Automobily sloužily u dělostřeleckých pluků 51 až 54, jež náležely k armádní dělostřelecké záloze. Používaly se k přepravě 10 cm houfnic vz.14/19 a 8 cm kanonů vz.17. Tato děla byla v polovině třicátých let nahrazena 10 cm houfnici a 8 cm kanonem vz.30. Jedna baterie potřebovala pět dělových automobilů. Na prvním a třetím voze bylo naloženo po děle a traktoru, na druhém a čtvrtém po dvou hlomoznách a děle. Pátý automobil sloužil k přepravě polní kuchyně a ostatního materiálu baterie. Traktory a děla sjížděly z korby po rozměrných nájezdných mostech, které byly součástí zadní části korby. Mimo dělových automobilů bylo v roce 1935 dodáno armádě také 30 kusů pojízdných dílen, označených jako dílenský automobil vz.29. Konstrukčně se od dělového automobilu lišil rozměrnou skříňovou nástavbou a nebyly vybaveny navijákem. Poslední variantou na podvozku T 29 byly dva kusy automobilů, nesoucí balonové navíjedlo. Ty sloužily u dělostřeleckého pluku 331 k vypouštění balonů pro řízení palby těžkého dělostřelectva.
Technický popis
Dělový automobil vz.29 je těžký, třínápravový, nákladní vůz pohonem zadních kol, jehož korba je upravena pro převážení pásového traktoru a děla nebo jako pojízdná dílna.
Motor : Čtyřválcový vodou chlazený o zdvihovém objemu 7478 cm³ a výkonu 65 HP při1500 otáčkách. Karburátor Zenith 48 ABC , zapalování
magnetoelektrické s automatickou regulací předstihu.
Převodovka: Čtyřstupňová se zpátečkou, doplněná přídavnou redukční převodovkou.
Podvozek : Bezrámové konstrukce s centrální nosnou troubou a výkyvnými polonápravami. Zadní polonápravy byly opatřeny čelními diferenciály a kola byla odpérována dvojicí kloubově zavěšených podélných poloeliptických per. To umožňovalo, aby kola jedné strany byla vždy stejně zatížena. Přední polonápravy byly odpérovány spirálovými pery. Brzda působila na zadní kola a ruční brzda na spojovací hřídel.
Kola : Litá kola s obručemi pro balonové oráfování o rozměru 40 x 10,5
K základnímu vybavení vozu patřil naviják a housenkové pásy na zadní kola.
Základní technické údaje
|
výkon motoru
|
65 HP
|
zdvihový objem
|
7478 cm³
|
hmotnost podvozku
|
3500 kg
|
nosnost
|
6000 kg
|
délka ložné plochy
|
5830 mm
|
šířka ložné plochy
|
2340 mm
|
světlá výška nad zemí
|
280 mm
|
rozchod kol
|
1800/ 2050 mm
|
rozměr kol
|
40 x 10,5”
|
rozvor náprav
|
4022+ 1250 mm
|
obsah palivové nádrže
|
150 l
|
obsah olejové nádrže
|
15 l
|
průměrná spotřeba na 100 km
|
35 l
|
maximální rychlost
|
50 km/h
|
průměrná rychlost
|
20 – 30 km/h
|
Prameny a literatura:
Radomír Zavadil - Vojenské automobily tatra 3
Adolf Kuba , Milan Spremo - Atlas našich automobilů 3
|