B.E. vlak
|
B. E. Vlak
Dělostřelecký vlak benzino-elektrický pro 24 cm kanon vz.16
Rakousko – uherská armáda patřila k průkopníkům motorizované přepravy děl. Když byl Ing. Dirmoser na počátku roku 1915 pověřen zpracováním projektu nové těžké houfnice ráže 38 cm, využil svých kontaktů s Dr.Ing. Ferdinandem Porschem, který tehdy působil jako technický ředitel firmy Österreichische Daimler Motoren AG. Tento liberecký rodák navrhl pro převoz jednotlivých dopravních jednotek této houfnice unikátní koncepci, využívající kombinovaného benzino – elektrického pohonu.
Souprava byla složena z generátorového vozu, na němž zážehový motor poháněl dynamo, vyrábějící elektrický proud. Ten byl rozváděn k hnacím kolům vlečných vozů opatřených přírubovými elektromotory. Generátorový vůz tedy nesloužil k tažení přívěsných vozů, ale pouze dodával potřebný proud a řídil pohyb celého vlaku. Souprava se mohla rovněž pohybovat po kolejích tažena generátorovým vozem nebo Lokomotivou. Takto byly motorizovány baterie houfnic 38 cm a 42cm, především však jednotky 24 cm těžkých kanonů vz.16. Závody Daimler do konce války vyrobily několik desítek těchto vozidel.
Když bylo rozhodnuto o zavedení 24 cm kanonů do výzbroje československé armády, samozřejmě bylo nutné zakoupit k jejich dopravě i B.E. vlaky. Škodovka dodala armádě celkem 32 kusů souprav, které vydržely ve službě až do roku 1939. Dostaly přidělena evidenční čísla NVII- 829 až NVII- 860. Organizačně byly kanony vz.16 zařazeny do výzbroje dělostřeleckého pluku 301, který zpočátku sídlil v Jaroměři. V sestavě pluku bylo zařazeno 20 souprav BE vlaků, se čtyřmi kanony vz.16. Zbytek souprav byl uložen ve válečné záloze. Z důvodu nízké únosnosti mostů v okolí Jaroměře jezdil pluk cvičit do Plzně, kde byly lepší podmínky pro delší přesuny. Tento stav trval až do roku 1931, kdy byl pluk přemístěn do Rakovníka a zde zůstal až do rozpadu republiky. Ve druhé polovině dvacátých let byla provedena rozsáhlá rekonstrukce . Nejzávažnější změnou bylo nahrazení ocelových obručí kol přívěsných vozů plnopryžovým oráfováním a použití kuličkových ložisek SKF. Dále byly upraveny elektromotory, což vedlo ke zvýšení pojezdové rychlosti při železniční dopravě. Nově byla také vyřešena doprava po kolejích. Generátorový vůz musel být přepravován na železničním voze, přívěsné vozy doplněné pouze průběžným potrubím, už nebyly brzděny. Nová kapitola služby BE vlaků v československé armádě se začala psát v roce 1936. Ředitelství opevňovacích prací potřebovalo vozidla pro převážení zvonů a kopulí osazovaných do budovaného pohraničního opevnění. Pro tento úkol se dělostřelecké vlaky hodily nejlépe. Soupravy doplněné novými ložišti a jeřáby, pak až do září 1938 pomáhaly přepravit a osadit stovky pancéřových prvků těžkého opevnění. Tato činnost byla vyvrcholením služby B.E.vlaků v československé armádě, protože s použitím kanonů se za mobilizace vlastně už nepočítalo. Všech 32 kusů souprav bylo prodáno na základě smlouvy z 11.února 1939 Německu, kde sloužily až do konce války.
Technický popis B.E. vlak je souprava, sestávající z generátorového vozu a až dvou vlečných vozů, jejichž pohyb zajišťují elektromotory hnacích kol. Kola všech vozů jsou uzpůsobena tak, že vlak se může pohybovat nejen po cestách, ale po sejmutí silničních kol, též po železničních kolejích. Kanon vz. 16 je pro přepravu rozložen na čtyři části, z nichž každá je naložena na jeden přívěsný vůz. Pro jedno dělo je tedy potřeba čtyř B.E. vlaků. pátá souprava sloužila k dopravě střeliva.
Generátorový vůz:Tvoří pojízdnou elektrickou centrálu dodávající proud potřebný k vlastnímu pohybu a k náhonu elektromotorů přívěsných vozů. Je vybaven zařízením a přístroji k řízení, brždění,regulování rychlosti jakož i elektrickým spouštěcím a osvětlovacím zařízením.
Motor : Je šestiválcový benzínový o výkonu 155 HP při 1200 otáčkách.
Dynamo :S cizím buzením o výkonu 99 kW při napětí 300 V. Vyrábí proud pro pohon dvou motorů generátorového vozu a osmi elektromotorů přívěsného vozu.
Brzdy :Jsou vakuové, soustavy Hardy a působí čelistmi na obvod železničních kol.
Naviják:Mechanický, hnaný s lanem 50 m a tažnou silou 1200 kg.
Přívěsný vůz : Sestává ze dvou čtyřkolových podvozků otáčivě spojených. Uprostřed podvozku jsou příčné trámce, na nichž spočívá břemeno. Nápravy podvozků jsou listovými pery pružně spojeny s rámem. Na nich jsou uloženy hnací elektromotory, po jednom pro každé kolo.
Prameny a literatura: Michal Prášil - Těžká děla Škoda Ing. Miloslav John - Dělostřelecké benzínoelektrické vlaky ATOM 2/ 1990 Naše automobilisované dělostřelectvo
|
||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie
