28. 6. 2010
|
8 cm lehký kanon vz.30 Dalším z řady lehkých kanonů, které se významněji zapsaly do historie československého dělostřelectva v předválečném období, je 8 cm lehký kanon vz. 30. Toto dělo, již nepatřilo k dědictví po rakouské armádě. Kanon vz.30, byl jednou z prvních zcela nových zbraní dodaných našim dělostřelcům a jeho konstrukce vycházela z kanonu vz.28, který patřil ve světě k prvním nově zavedeným polním dělům, po skončení první světové války. Československá armáda v něm získala moderní, všestranně účinnou zbraň a nedostatky, které jsou mu vytýkány, musíme přičíst především na vrub době v níž vznikal a množství často protichůdných zadání, s nimiž se musili jeho konstruktéři potýkat. Cesta k modernizaci dělostřelectva Noční můrou plánovačů a velitelů dělostřelectva bylo od začátku Velké války soustředění dostatečného množství munice všech typů a zajištění oprav a údržby dělostřeleckého materiálu. Proto se již krátce po jejím skončení, kdy začaly krystalizovat první úvahy, jakým směrem se bude ubírat vývoj dělostřelectva, objevily požadavky na univerzálnost dělostřelecké konstrukce. Přelomem se stalo ustavení takzvané Westervelt- Board ve Spojených státech. Tato komise, pověřená dělostřeleckým odborem, vypracovala specifikace pro nové konstrukce děl, především univerzálního divizního kanonu. Mělo se jednat o dělo ráže kolem 75 mm, s náměrem od - 5° do + 80° a odměrovým polem 360°. Tato zbraň měla umožnit všechny druhy paleb ve prospěch pěchoty, včetně paleb proti bateriím a protiletadlové střelby. Na první pohled to byla velmi lákavá myšlenka, skrývala však řadu úskalí. O tom se přesvědčili sami Američané, neboť se jim použitelnou konstrukci univerzálního děla vlastně nepodařilo nikdy vytvořit a v předvečer vstupu USA do války byla místo kanonu zavedena lehká houfnice. Největším průkopníkem univerzální konstrukce lehkého děla se stala plzeňská Škodovka. Plzeňští konstruktéři se vydali jinou cestou než Američané. Protože byli přesvědčeni o tom, že není výhodné z divizního dělostřelectva odstranit houfnice přišli s originální myšlenkou jednotné lafety. Tuto myšlenku dovedli velmi brzy do použitelného stádia, a tak se objevila konstrukce polního kanonu / houfnice EF/FE, horského kanonu / houfnice CD/DC, těžkého kanonu / moždíře NO/ON a nakonec doprovodného kanonu/houfničky AB/BA. Společným jmenovatelem těchto konstrukcí byla univerzální lafeta, do níž bylo možné podle požadavků osadit buď kanonovou nebo houfnicovou (moždířovou) hlaveň .
Jugoslávská objednávka
V polovině dvacátých let vyřešila Škodovka pro Jugoslávii konstrukci kanonu a houfnice s unifikovanou lafetou . Jednalo se o kanon v ráži 7,65 s továrním označením EF a houfnici ráže 10 cm označovaná FE. Hlavně obou zbraní byly poměrně snadno vyměnitelné a dokonce i závěry byly až na vyhazovač stejné. Kanon označený jako vz.28 měl hlaveň plášťové konstrukce se snadno vyměnitelnou košilí ( vnitřní část hlavně s vývrtem ), opatřenou úsťovou brzdou. Jednotná lafeta měla elevační rozsah – 8° až + 80°. Dělo doplněné podkladovým kolem umožňovalo odměr 360° a ve spojení s povelovým přístrojem dovolovalo i relativně účinnou palbu proti letadlům. Přeprava byla řešena nakolesněním zbraně na kolesnu a tažením šestispřežím. Motorová doprava nebyla uvažována, zato bylo pamatováno na horský transport, kdy dělo rozložené na tři jednotky dopravované na horských kárách dvojicí koní v tandemu. Dostřel kanonu byl 13 200 a houfnice 10 600 metrů. Jednalo se o velmi pokrokovou konstrukci, jejíž jedinou podstatnou chybou byla poměrně vysoká hmotnost. Jugoslávská armáda potvrdila úspěšnost konstrukce dosti vysokou objednávkou kanonů i houfnic vz.28 a jejího příkladu brzy následoval i druhý malodohodový spojenec Rumunsko. Nová škodovácká konstrukce samozřejmě neunikla pozornosti dělostřeleckých odborníků československé armády. Bylo rozhodnuto, že materiál vz. 28 se stane východiskem nové konstrukce lehkého polního kanonu a Vojenský technický ústav byl vyzván, aby vypracoval specifikace pro zahájení prací na novém děle.
Od prvních zkoušek k zavedení do výzbroje
Škodovka na základě požadavků VTU velmi rychle připravila vzorky kanonu i houfnice a MNO následně objednalo po dvou dělech pro pokusné baterie. Plzeňská zbrojovka dodala kanony a houfnice s firemním označení NPK a NPH vzor 30, počátkem srpna 1930. Děla byla podrobena důkladným střeleckým a jízdním zkouškám, na jejichž základě měla být stanovena definitivní podoba zbraní určených k zavedení do výzbroje armády.
Zde bychom si měli připomenout, jaké bylo zadání pro nový kanon. Požadovaný dostřel měl přesahovat 13 kilometrů, střelou o hmotnosti 8 kilogramů, přičemž byla vyžadována možnost použití střeliva pro kanon vz.17. To nebylo sice šťastné, ale v době vrcholící hospodářské krize pochopitelné a patřilo to k obvyklým požadavkům i ve světě. Rozsah náměru a odměru měl být převzat od vzoru 28 . Použití podkladového kola mělo umožnit střelbu proti letadlům s plným kruhovým odměrem. Právě tento požadavek nejvíce poznamenal konstrukci děla. Podkladové kolo, totiž vyžadovalo použití skříňové lafety, i když v té době již byly u moderních děl používány lafety s rozvíratelnými rameny. Uvažována byla i možnost doplnit děla povelovým přístrojem, který by umožnil účinnou protiletadlovou palbu. Lafeta měla být odpružena a umožňovat použití mototrakce. Zadána byla i zakázka na vývoj nového střeliva a sice časovacího granátu, nárazového granátu a šrapnelu.
Pokusné baterie prodělaly v letech 1930 až 1933 řadu zkoušek, které sice potvrdily kvalitu konstrukce, ale objevilo se také několik negativních jevů, nejzávažnějším byl větší rozptyl střel. Ten byl vyřešen odstraněním úsťové brzdy, což nebylo příliš dobré řešení a další vývoj dělostřeleckých zbraní to jen potvrdil. Celkově však byli dělostřelci s novým materiálem spokojeni a v červenci 1933 bylo na jednání výzbrojní komise MNO přijato rozhodnutí zavést novou zbraň do výzbroje armády pod označením 8 cm lehký kanon vz.30. Armáda objednala ve třech blocích postupně 204 kusů kanonů a Škodovka zahájila urychleně sériovou výrobu. První děla byla dodána již v roce 1934 a celá objednávka byla splněna do března 1935. Českoslovenští dělostřelci tím dostali do rukou poměrně moderní zbraň, která pomohla udržet států světa se v té době ještě spoléhala stále na modernizované vzory polních děl vzniklé v období první světové války československé dělostřelectvo na čele světového vývoje, neboť drtivá většina.
Služba v domácí armádě
Již v době zadávání objednávky bylo jasné, že nové kanony nebudou sloužit k nahrazení zavedených kanonů vz.17. Prudce se zhoršující mezinárodní situace a hrozba ze strany nacistického Německa si vyžádala reorganizaci a posílení dělostřeleckých jednotek. Začalo být také zřejmé že nově zaváděný materiál nesplňuje všechny požadavky na divizní dělo. V odborných kruzích postupně převládl názor, že z důvodu jednotnosti výzbroje a účinku střely bude výhodné u divizí nahradit kanony zcela houfnicemi. Proto byla jako náhrada kanonů vz. 17 a houfnic vz.14/19 v Plzni připravována především lehká houfnice. Její prototyp s firemním označením H3 byl však dokončen až v roce 1938. Zatímco s houfnicemi vz.30 panovala spokojenost, u kanonů vz.30 vadila především poměrně vysoká hmotnost, daná použitím jednotné lafety. Ta byla totiž pro kanon používající střelu o poloviční hmotnosti než houfnice zbytečně předimenzovaná. Prudký rozvoj letectva, také značně ztížil použití zbraně v roli protiletadlového děla. Proto bylo rozhodnuto, že kanonů bude použito především k modernizování dělostřeleckých pluků armádní zálohy, které byly v té době motorizovány a u nichž nevadila vyšší hmotnost materiálu. Kanony v úpravě pro mototrakci vybavené plnopryžovými obručemi, odpérovanou nápravou a válečkovými ložisky, byly dopravovány naložené na dělovém automobilu Tatra vz. 29, spolu s pásovým traktorem, který byl používán k jejich umístění do palebného postavení. Takto byly vyzbrojeny první oddíly pluků 51 až 54. Kanonů v provedení pro hipotrakci bylo použito k doplnění výzbroje lehkých dělostřeleckých pluků 6, 7 a 8, kde tvořily výzbroj prvních oddílů. Kanony vz 30 měly tvořit po reorganizaci armády v roce 1938 především výzbroj sborového dělostřelectva, kde by se dobře uplatnil dlouhý dostřel a vzhledem k charakteru nasazení těchto jednotek nepřekážela vyšší hmotnost. V pohnutých Mnichovských dnech představoval materiál vz.30 spolu s hrubými kanony vz.35 nejmodernější zbraně našeho dělostřelectva a je nepochybné, že v rukou odhodlaných dělostřelců by představoval více než důstojného protivníka německých děl.
Ostudný obchod a další osudy děla
Po vynucené kapitulaci, v září 1938, bylo nutné zredukovat počty dělostřeleckých útvarů a jejich výzbroje. V té době se ukázalo, že si vlastně armáda tak trochu neví s lehkými kanony vz.30 rady. Proto se část kanonů objevila i v nabídce dělostřeleckého materiálu určeného k odprodeji zahraničním zájemcům. Bohužel se nedařilo najít dostatečně rychle solventního zájemce v řadách potenciálních spojenců nebo neutrálů a v prosinci 1938 se překvapivě jako jediný vážný zájemce ozvalo Německo .
Němečtí dělostřelečtí odborníci znali kvality kanonů vz.30 a Nacisté projevili zájem o všechny lehké kanony, které byly nabízeny. Tento krok nelze hodnotit pouze jako snahu zabránit prodeji zbraní potenciálnímu nepříteli, ale především jako možnost získat moderní lehký kanon který Wermacht zcela postrádal . Podle smlouvy z 11. února 1939, bylo vedle těžkých a hrubých děl prodáno Německu i 30 kusů kanonů vz.30 moto a 92 kusů kanonů vz.30 hipo, plus 211 557 kusů munice. Prodejem kanonů měla být získána částka 56,5 milionu korun a za střelivo 148,1 milionu korun. Bohužel jak se později ukázalo, Němci nemínili za koupený materiál zaplatit . V době, kdy bylo jednáno o smlouvě, bylo již dávno rozhodnuto o obsazení zbytku Československa a celá transakce byla pouhou fraškou.
Technický popis
8 cm lehký kanon vz.30 je zbraň se skluznou hlavní, kapalinovou brzdou, zpruhovým vratníkem a lafetovým štítem. Kanon je vybaven nezávislým bubínkovým zaměřovačem, samočinným zákluzovým rozvodem a vyvažovači.
Hlaveň: Se skládá z pláště a autofretované košile, která je do hlavně vložena s nepatrnou vůlí a umožňuje její snadnou výměnu. Uvnitř hlavně je hladká nábojní komora, kuželový přechod a vinutá část s 30 lichoběžníkovými drážkami se stálým pravotočivým závitem.
Závěr : Vodorovný, klínový se čtyřmi pojistkami.
Lafeta : Je ocelová chobotová a skládá se z vrchní a spodní lafety. Součástí vrchní lafety je kolébka s kapalinovou brzdou, zpruhovým vratníkem, zákluzový rozvod, vyvažovač, náměrové a odměrové řididlo. Je doplněna štítem se sedátkem pro přepravu obsluhy. Na patě chobotu je otáčivě upevněno rydlo a
pevně je s ním spojena ostruha a botka pro tůčku. Lafeta kanonu byla doplněna podkladovým kolem umožňujícím kruhový odměr. Kola jsou dřevěná paprsková 130 cm vz. 14 s železnými obručemi šířky 80 mm u provedení hipo, nebo stejná kola s plnopryžovým oráfováním o šířce 85 mm a válečkovými ložisky u provedení moto.
Miřidla: Zaměřovač je bubínkový nezávislý doplněný dělovým dalekohledem 8/14.
Obsluha: V československé armádě byla obsluha složena ze sedmi mužů a sice dělovoda, který je jejím velitelem, miřiče,časovače,střelce,pomocníka, nabíječe a podavače.
Doprava : Byla uskutečňována tažením šestispřežím, kdy dělo bylo spojeno s 8 cm kolesnou vz.30, čímž vznikl dělový povoz . Hlomozna přepravující střelivo spojená s kolesnou tvořila muniční povoz. Kanony určené pro mototrakci byly přepravovány na dělových automobilech vz.29 nebo taženy za nákladními auty.
Střelivo : Děla mohla používat střelivo určené pro kanony vz. 17.
Nové vzory
8 cm ostrý nárazový granát vz. 30
8 cm ostrý časovací granát vz.30
8 cm ostrý šrapnel vz.30
8 cm ostrý časovací granát vz.35
8 cm ostrý šrapnel vz.30
8 cm ostrá nábojka vz.30
Nábojky pro všechny druhy střel mají tři náplně
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
