2 cm velký kulomet proti letadlům vz.36 ( VKPL)
|
2 cm kulomet vz 36
(VKPL vz.36 - velký kulomet proti letadlům)
Československo, jako jedna z mála zemí světa, bylo zásluhou firmy Škoda schopno téměř úplně vybavit své dělostřelectvo materiálem domácí výroby. Jedinou výjimku představovala malorážová automatická děla. Na sklonku první světové války německý průmyslník Becker zkonstruoval malorážový automatický kanon, který ač určen pro letectvo, dosáhl největších úspěchů v boji s tanky. Přišel však už příliš pozdě a bylo vyrobeno jen asi 200 zbraní. Velení rodící se československé armády správně rozpoznalo perspektivnost této zbraně a již v roce 1919 MNO zakoupilo v Německu 47 děl s příslušnou municí. Kanony bohužel ještě nebyly vyzrálou konstrukcí. Po řadě zkoušek se pro ně našlo uplatnění pouze u pobřežní obrany na Dunaji. a nakonec skončily v augumentačních skladech. Vývoj tohoto děla dále pokračoval ve Švýcarské firmě SEMAG, která zakoupila výrobní práva k této zbraní. Ta se později stala součástí strojírenského podniku OERLIKON a ten začal po roce 1929 vyrábět zdokonalené kanony pod svým jménem. Československá armáda sledovala průběžně vývoj zajímavých zbrojních konstrukcí ve světě. Když domácí vývoj automatických kanonů, prováděný především ve Zbrojovce Brno, dlouho nepřinášel očekávané výsledky, obrátila se do zahraničí. V roce 1935 bylo objednáno ve Švýcarsku dvanáct kusů vylepšeného provedení 2 cm automatického kanonu Oerlikon. Vojskové zkoušky plně potvrdily výborné vlastnosti těchto zbraní a v červenci 1935 objednalo MNO celkem 128 kusů kanonů . Ty byly na počátku roku 1937 zavedeny do výzbroje pod označením 2 cm kulomet vz.36. MNO také usilovalo o zakoupení licence a zavedení domácí výroby této zbraně. Bohužel si výrobní závod kladl neúměrné požadavky. Nakonec se podařilo zajistit pouze licenci k výrobě munice, kterou byla pověřena brněnská Zbrojovka a munička Sellier Bellot. Ve Švýcarsku byla objednána pouze základní dotace munice a obě firmy dokázaly do března 1939 zkompletovat více než 1 700 000 granátů všech typů. Firma Oerlikon obdržela v letech 1937 a 1938, další objednávky většího počtu kanonů vz.36, ale po Mnichovu byla většina z nich stornována. Celkem naše armáda v září 1938 disponovala 227 kanony, které tvořily výzbroj nově budovaných rot VKPL. Ty byly zařazeny především u rychlých divizí a hraničářských pluků. Pro úplnost musíme uvést, že do výzbroje stíhacích letounů Bk 534 měla být zavedena letecká varianta kanonu, ale bohužel k tomu již nedošlo. Wehrmacht po březnu 1939 okamžitě zařadil do výzbroje všechny ukořistěné československé kanony, které používal po celou dobu války. 64 zbraní zůstalo na Slovensku a část z nich byla použita ještě během SNP. Po válce se ve výzbroji budovaného protiletadlového dělostřelectva objevily také 2 cm kulomety vz.36 a posledních 19 kanonů bylo vyřazeno až v roce 1951.
Technický popis
2 cm VKPL vz.36 je automatickou zbraní působící ničivým účinkem střel a značnou rychlostí palby proti vzdušným cílům.
Doprava : Kanon se přepravoval spolu s obsluhou na korbě nákladního automobilu.
Na krátké vzdálenosti bylo možné silami obsluhy přenášet zbraň rozloženou na deset břemen o maximální hmotnosti 49 kg.
Obsluha : Základní obsluha se skládá ze sedmi mužů. Tvoří ji velitel roje, střelec, nabíječ, dva pomocníci a dva nosiči. K roji náležel ještě cyklista a dva pozorovatelé.
Střelivo : Ostrý tříštivý granát vz.35 se stopovkou a autodestrukcí.
Zdroj:
Dr Vladimír Karlický - Zbraně Oerlikon v československé armádě mezi válkami ATM 12/1996
VHA Praha - Předpis P II 3 Zatímní cvičební řád pro jednotky VKPL
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fotografie
